Úřední hodiny:
pondělí 8:00 - 12:00, 13:00 - 15:00
středa: 8:00 - 12:00, 14:00 - 17:00
Příběh Jana Jílka majitele usedlosti čp. 76 narozeného kolem roku 1690. který se mu stal osudným. Stalo se, že u něho byly nalezeny zapovězené evangelické knihy. Odvedli jej do žaláře v Litomyšli, kde byl držen třičtvrtě roku a při tom všelijak trýzněn. Jednou byl zbit tak, že jeho košile byla tak napita krví, až vážila 7 liber, ač byla z tenkého plátna. Uschoval si ji na památku s tím úmyslem, že mu ji příbuzní musí dát do hrobu, aby měl při posledním soudu svědka proti svým trýznitelům. Brzy po svém propuštění zemřel a rodina skutečně k zemřelému do rakve vložila zakrvácenou košili.
Za napoleonských válek přešlo přes osadu vojsko stíhající Napoleona do Paříže. Když se jich někdo ptal, kam jdou, říkali: „Oni cupaj do Parízu pro našeho Boga Mikuláška.“ V Moskvě měli sochu biskupa Mikuláše, který měl diamantové oči a Francouzi je ukradli. Rusové zdržující se po vesnici chodili do lesů na houby a neznajíce rozdíl mezi jejich a našimi houbami, sbírali všechny i jedovaté. Když dostávali bolení břicha následkem otravy, tu svíjejíce se po zemi říkali: „Popusť kremeňáku, neb popustí moja duša.“ Mnoho jich na otravu zemřelo.
Dle vyprávění Jana Fajmona, výměnkáře z čp.19, byla část silnice vystavěné za starosty Jana Kabeláče, majitele mlýna čp. 92, nazvána „Kabelačka“. Tento název prý vznikl proto, že byla silnice vyměřena rovně přes potok, ale tento starosta prý z důvodu, aby nešla silnice kolem mlýna čp. 16 náležejícího tehdy Martinu Kozlovi, protože by měl pěkný příjezd ke mlýnu, nechal silnici postavit po stráni (stará silnice okolo evangelického hřbitova). Je docela možné, že k tomu měl docela jiné pohnutky, neboť dva velké mosty by jistě byly velice nákladné, ale lidé to přičítali na vrub osobní zášti starosty.
Tírna lnu byla zřízena u statku Bernarda Vosmeka čp.60 v roce 1877. Večer 4.února 1900 tírna vyhořela a znovu ještě v roce 1903 v nočních hodinách. Len se zde třel až do roku 1908, kdy tato tírna zanikla.
Cihelna byla zřízena na pozemku rolníka Josefa Červeného čp. 62. Cihly byly páleny v obyčejné polní peci od roku 1880 do roku 1900. Ve stejné době byly páleny cihly i na sádeckých pozemcích Sedliského mlýna ( kamenecký mlýn ). Velkou uzavřenou pec na ruční výrobu cihel zbudovali Božena a Adolf Buchtovi vedle staré cihelny v roce 1921.
1850 – požár mlýna Jana Kabeláče čp. 92 - vznikl neopatrností opilého člověka, když si u vrat stodoly zapaloval dýmku a sirku odhodil do slámy
1863 – požár chalupy Jana Břeně čp.67 - vznikl v poledne proto, že se hospodyni vznítil omastek a zapálil střechu
1881 – požár chalupy čp. 70 Leopolda Borovského - neopatrností chlapce ve službě při večerním poklidu
1904 - 7. června v 1 hodinu v noci vypukl požár na statku Františka Červeného založený rukou zločinnou. Na půdě uhořel 10letý chlapec a dále pak hovězí dobytek a vepři
24. srpna byl stejným paličem založen požár v chalupě Boženy Buchtové čp. 56.
© 2024 Obec Sádek, Kontaktovat webmastera, Mapa stránek, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO