Jak šel čas...

Tato část procházky historií sboru bude věnována důležitým událostem v životě sboru. Některé jsou naprosto běžné a všední záležitosti, které se téměř každoročně pravidelně opakují.Veškeré datované události v historii sboru jsou čerpány především z kroniky hasičské, obecní, dále pak z knih zápisů z valných hromad, či schůzí a pak z pamětí samotného autora, či jiných pamětníků. Někde však u některých osob chybí některá data (začátek či konec členství ; nástup do funkce či konec ; datum úmrtí ; apod.), která však nejsou nikde zaznamenána. Autor této části almanachu by byl velice rád, kdyby kdokoliv některý z těchto nedostatků objevil, aby byl té ochoty a přihlásil se, aby chybné údaje mohly býti odstraněny a nahrazeny těmi správnými. (Na poslední straně almanachu jsou uvedeny všechny doplňující údaje, které chybí jsou označeny otazníkem). To vše pro generace příští. Nicméně snad almanach i v této podobě svůj účel splňuje.

Vzpomeňme nejprve ty události, které patřily či patří mezi běžnosti všedního hasičského života. Pro hasiče jako takové je zcela běžná údržba veškerého zařízení, které jim bylo svěřeno. Cvičení s technikou patřilo v dřívější době ke zcela běžné činnosti, dnes tuto činnost víceméně nahrazuje sportovní část hasičské činnosti, tj. soutěže, příp. námětová nebo jiná podobná cvičení, kterých však rozhodně není tolik, co dříve klasických zcela běžných cvičení s technikou. Důležitá je pochopitelně schůzová činnost (členů a výboru), která by měla být pro každého člena sboru hnacím motorem jeho činnosti, i když účast členů na těchto schůzích, či valných hromadách je malá, ba slabá a je to proces dlouho setrvalý. Dále to jsou různá školení funkcionářů, aktivy. Nedílnou součástí bylo dříve dárcovství krve.Do činnosti sboru patří rovněž a hlavně pomoc bližním, jak už samo hasičské heslo napovídá. Tzn. mimo případné likvidace požárů i pomoc brigádnická, ať při zdolávání přírodních či jiných živlů, ale i taková ta méně viditelná, jako byla dříve hlavně pomoc v zemědělství (třídění brambor aj.), v nynější době je to sběr starého železa, kterého je každoročně dost, dřívější protipožární preventivní prohlídky budov, žňové aj. hlídky, např. v divadlech nebo při jiných kulturních akcích a další společenská či kulturní činnost, v nynější době správně namířená k našim nejmladším (dětské dny, tábory atd.) ale i dospělým, k nimž patří mimo tradiční pořádání hasičského bálu (plesu), dříve velikonočních či pouťových aj. tanečních zábav, návštěvy při hasičských životních jubilejích, svatbách atd. ; různé zájezdy a výlety sboru. Mnohé, hlavně sportovní, akce spolupořádáme anebo se jich zúčastňujeme (lední hokej, fotbal, volejbal, dříve lyžařské závody-Březinská padesátka apod.) anebo jsme výpomocni naším zařízením a vybavením. Dalším společenským jevem je návštěva ostatních sborů při oslavách jejich výročí,výročních valných hromad, plesů aj. slavností ; pohřbů, ať už ve formě delegací, či samotného sboru.

Byly však i takové činnosti sboru,které, mírně řečeno, bychom si již nepřáli, abychom je museli provádět. Z nich jako nejmírnější „povinná“ byla účast na „oslavách“ 1. Máje, různá politická výročí, školení, či akce nebo až po tu nejhrůznější, jakou byla účast na oslavách narozenin J.V. Stalina… K dalším dnes již nechtěným výkazům činnosti patřilo ještě donedávna tzv. chlubení se cizím peřím , kdy byla na výročních členských schůzích předkládána veřejnosti činnost, kterou jsme mnohdy nekonali nebo jen málo, ale činnost se „nafoukla“, neboť „bylo“ nutné lhát, abychom byli „dobří“, protože doba si to „žádala“! Na nás na naší činnosti , postoji a morálce nyní velice záleží, abychom se již nemuseli za to, co konáme, nikdy stydět a o naší činnosti veřejnosti nelhát! Dříve bylo velmi dobrou zvyklostí naplňovat tu třetí část hasičského hesla „Bohu k oslavě“ tím, že sbor (než to zakázala komunistická diktatura) se zúčastňoval tzv. čestných hlídek u Božího hrobu na Velký pátek či Bílou sobotu a ve zmiňovanou sobotu pak jako sbor slavnosti Božího Vzkříšení ; v průvodu při slavnosti Božího Těla. V současnosti se tyto slavnosti již nekonají, ale sbor zavedl znovu oslavu dne sv. Floriána, našeho patrona, dobrým a dříve dávným zvykem, že tato oslava začíná již tradičně účastí sborů (sádeckého a kameneckého pospolu) na mši svaté v kostele Nejsvětější Trojice v Sádku, která je sloužena za všechny živé a mrtvé členy obou sborů.